Delegace Pardubického kraje vedená hejtmanem Martinem Netolickým a radními Reném Živným a Pavlem Šotolou jednala v rámci návštěvy také s gubernátorem regionu Mtscheta-Mtianeti Shalvou Kerselidzem. Gubernátor Kerselidze v průběhu oficiálního setkání seznámil zástupce kraje s rozvojovými prioritami celého regionu, který začíná být hojně navštěvován také českými turisty. Zároveň také vyslovil přání na užší spolupráci s českými investory, kteří postupně potencionál této země objevují.
Kromě jednání s představiteli veřejného sektoru byly však hlavní náplní návštěvy pracovní setkání se zástupci místních sociálních podniků, neziskových organizací, jejich sdružení nebo setkání se zástupci organizací, které mají na starosti rozvoj cestovního ruchu.
„Při poznávání sociálního podnikání v Gruzii bylo prvním, pro mě překvapivým, zjištěním, že zde reálně funguje zhruba 70 sociálních podniků.”
Při poznávání sociálního podnikání v Gruzii bylo prvním, pro mě překvapivým, zjištěním, že zde reálně funguje zhruba 70 sociálních podniků. Z nich je sice jen velmi málo možné označit za integrační sociální podniky, ale rozhodně to není na takto malou zemi málo. Komunita sociálních podniků je sdružena převážně v Asociaci sociálních podniků Gruzie. Od roku 2009 se místní komunita zajímá o principy sociálního podnikání. V současnosti v Gruzii v zásadě akceptují standardy vnímání sociálního podnikání v EU. Standardy sociálního podnikání místní asociace přeložila a vtělila je do návrhu zákona o sociálním podnikání, který je od roku 2015 v parlamentu zákon. Návrh zákona je velmi podobný tomu našemu, řeší pouze definici sociálního podniku a jejich registraci. V tomto ohledu tedy Gruzínci dosáhli stejně nevalného výsledku, jako naši politici s tím, že jim to trvalo podstatně kratší dobu. V definici sociálního podnikání jsou v návrhu zákona i odlišnosti oproti našemu pojetí. Návrh například pracuje se 100% reinvesticí zisku. Sociální podnikání je dále v Gruzii velmi široce vnímáno, hodně ve vztahu k ekologii, zemědělství a udržení práce v regionech. Integrační sociální podniky jsou zde naopak výjimkou.
„Většina námi navštívených sociálních podniků nečerpá státní podporu.”
Dalším poznatkem je, že v Gruzii neexistuje nároková podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením tak, jako je tomu v České republice. Většina námi navštívených sociálních podniků nečerpá státní podporu a jsou podporovány z grantů EU, Norských fondů, bank a korporátů. Na základě rozhovoru s Nanou Chkareuli a zástupci sociálního podniku Laloni však vyšlo najevo, že státní podpora sociálního podnikání zde v určité míře existuje. Je nenároková a administrativně náročná. Možná je spojená také s korupcí? Velkým problémem financování sociálních podniků v Gruzii je snaha místních oligarchů „prát“ přes tyto aktivity peníze. To jsme samozřejmě nemohli přímo ověřit, ale z pojetí některých projektů a rozhovorů s místními jsme to mohli dost zřetelně vytušit.
Zajímavým zjištěním během návštěvy bylo také to, že zde dobře fungují některé systémové projekty v oblasti sociálního podnikání. Zástupci komunity sociálních podniků v Gruzii, zejména Asociace sociálních podniků Gruzie, organizuje systémové projekty na vysoké úrovni, a to bez podpory veřejného sektoru. Konkrétním příkladem může být Spolupráce studentů se sociálními podniky. Organizaci zaštiťuje Asociace sociálních podniků Gruzie spolu s Centrem strategického výzkumu a vývoje Gruzie. Projekt je postaven na myšlence, kdy studenti VŠ mohou pomoci rozvoji konkrétních sociálních podniků tím, že navrhnou, poté co v daném podniku působí a poznají ho, konkrétní opatření na jeho rozvoj. Do projektu je zapojeno zhruba 350 studentů. Dalším zajímavým příkladem je Buy Social, projekt na podporu prodeje výrobků od sociálních firem. Podstata spočívá v reklamní kampani, která vysvětluje sociální podnikání a důvody proč od sociálních podniků nakupovat – nákupem je podpoříme.
„Věříme v potencionální možnosti spolupráce s gruzínskou stranou.”
Závěrem mohu říct, že věříme v potencionální možnosti spolupráce s gruzínskou stranou, zejména v oblasti projektů, které budou budovat infrastrukturu pro sociální podnikání a pomohou zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v této oblasti. Jsme si však vědomi také rizik týkajících se zapojení do spolupráce s Gruzií. Z hlediska geopolitického zde existuje reálná možnost sankcí ze strany Ruska nebo EU na komodity, které by byly předmětem obchodu. Nepřehledná je také úprava podpor zaměstnávání znevýhodněných lidí na trhu práce. Z našeho pohledu jde však o problémy, které lze překonat například tím, že budeme spolupracovat s ověřenými partnery a budeme hlouběji poznávat místní prostředí.
