Poblíž oblíbené náplavky se nachází příjemná kavárna, která již na dálku působí zajímavým dojmem. Inspiruje se totiž Francií. Když vejdete, francouzská atmosféra na vás ihned dýchá ze všech stran. Kavárna je koncipována do zajímavého tvaru a každý si tu najde útulný prostor sám pro sebe. Ať si již chcete zahrát na místním klavíru, nechat skotačit děti v malém herním koutku nebo si půjčit knihu z krásné knihovny a začíst se při šálku dobré kávy.
Tím se dostáváme k hlavnímu tématu naší návštěvy. Občerstvení vám totiž mohou donést lidé s hendikepem. Lidé, kteří to v životě neměli jednoduché, ale zde si užívají možnost práce a kontaktu s novými lidmi. V kavárně se aktuálně nachází 28 lidí s nejrůznějším hendikepem, kteří tu pracují jako pomocná síla v kuchyni, za barem a jako pomocná obsluha. Zkušenosti sbírali v nedaleké spřátelené kavárně Café Louvre, kde získali řadu praktických zkušeností z fungování kavárenského provozu, kde nechyběl například ani trénink komunikace se zákazníkem. V podniku nyní mohou s pomocí asistentů své dovednosti prohlubovat a tím se více zapojovat do běžného života.
„Z dětí se postupem času stali dospělí, kteří hledají uplatnění. Jak uplatnit neuplatnitelné?“
Kavárnu zřídila Markéta Šulcová, která je zároveň ředitelkou obecně prospěšné společnosti Zajíček na koni. Největším podnětem pro takový krok byla její sestra, která má Downův syndrom. S ubývajícími léty měla strach, kde se sestra uplatní. „V počátcích Zajíčka na koni byla převážná většina klientů v dětském věku. Z dětí se postupem času stali dospělí, kteří hledají uplatnění. Jak uplatnit neuplatnitelné? Občas nám někdo řekne, že jsme dokázali nemožné. Dát příležitost na trhu práce i těžce hendikepovaným je tvrdý oříšek a kavárna jej rozlouskla,“ říká Markéta Šulcová.
Pro hendikepované je to často jediná příležitost, jak se na pracovním trhu uplatnit. Ve zdejší kavárně pomáhají i ti, které jinde zaměstnání neseženou, tady třeba skládají ubrousky. Jedná se o pět lidí takřka nezaměstnatelných. „Kvůli těžkému mentálnímu postižení nemají šanci dostat jakoukoliv práci,“ vysvětluje Markéta Šulcová.
Otevřením kavárny došlo k vytvoření pracovních míst pro lidi s hendikepem a zároveň
vznikl příjemný prostor, kde se mohou takoví lidé potkávat s těmi, kteří jsou zdraví a mohou se tak lépe poznat. Realizování projektu by nebylo možné, bez velké podpory hlavního sponzora společnosti AdAstra, podle které je kavárna i pojmenována.
I přes to všechno se kavárna v loňském roce potýkala s malou návštěvností a hrozilo uzavření podniku. O této skutečnosti informovala na Facebooku sestra jedné ze zaměstnankyň a spoluzakladatelka kavárny.
„Bohužel se naše kavárna stále potýká s existenčními problémy, které jsme doteď tak nějak zvládali. Nyní hrozí, že se po Vánocích naše mládež už nebude mít kam vrátit,“ psala autorka se slovy, že udržitelnost kavárny by zajistilo navýšení její návštěvnosti o 30 hostů denně.
Pak se stal malý zázrak a zmíněný status se stal virálním. Během několika dní ho sdílelo přes 80 tisíc uživatelů. Díky tomu byla kavárna zachráněna a získává spousty nových zákazníků, které zajímá její příběh. Často se člověk dostane do kavárny jen díky včasné rezervaci.
I tak jsou zakladatelé bdělí a vědí, že nesmí usnout na vavřínech. Musí se postarat o to, aby zde byli lidé spokojení a chodili i nadále.
V Café AdAstra se počítá s tím, že stávající klienti, kteří jsou především z obecně prospěšné společnosti Zajíček na koni, tu zůstanou a budou k nim přibývat další. Vedle toho sem chodí pomáhat studenti ze školy Zelený kruh. Pokud by se stalo, že si zákazník nepřeje hendikepovanou obsluhu, pak to není žádný problém. Pracují tu i zdraví zaměstnanci. Z velké většiny se však hosté vracejí do kavárny právě kvůli té příjemné obsluze s hendikepem.
Zdroj: Kavárna AdAstra, Praha
