Hlavním důvodem je to, že je to dnes v naší společnosti jediné prostředí, kde se kombinuje a potkává dostatek integračních procesů a zároveň je zde přítomno prostředí chráněného trhu práce. Výsledkem je unikátní role integračního sociálního podniku poskytovat tuto sociální službu v uceleném formátu a daleko větší počet kladných výsledků v práci s klienty.
Jak by tedy služba sociální rehabilitace na chráněném trhu práce měla vypadat v ideálním nastavení?
Měla by být schopna přebírat klienty sociálních služeb těsně pod hranicí chráněného trhu práce, zvládnout s nimi nácvik kompetencí potřebných pro vstup na chráněný trh práce. Jde zejména o činnosti vlastní sebeobsluhy, organizace potřebných procesů pro výkon práce, motivaci k práci. Následovat by měl vstup na CHTP, kde je v úvodní fázi nutné, aby sociální služba byla přítomna této fázi a ne už klient, ale zaměstnanec se mohl o ni v úvodu své pracovní kariéry opřít.
V následující fázi by se sociální služba měla stávat stále více občasnou a klient stále více samostatným pracovníkem. Může se ale stát, že klient pracovník z nějakých objektivních důvodů nemůže práci vykonávat a potom by měla sociální služba sociální rehabilitace zvládnout jeho sestup z chráněného trhu práce a zajistit mu případné umístění v prostředí sociální služby pracovně terapeutických dílen.
Nad tímto konceptem by dle mého názoru měla začít přemýšlet většina plnohodnotných integračních sociálních podniků, je v tom schovaná jejich nezastupitelná role ve společnosti i část jejich financí.
