Terko, aktuálně jsi v posledním ročníku studia na střední škole. Jaké máš plány po ukončení střední školy?
Samozřejmě chci úspěšné odmaturovat. Následně bych ráda studovala na Metropolitní univerzitě Praha, konkrétně obor Mediální studia. Co přijde dál, to už je ve hvězdách. Aktuálně jsou pro mě, jednoduše, nejdůležitější tyto dvě záležitosti.
„Měla jsem negativní myšlenky typu. Nic neumím. V práci budu akorát přítěží.“
Od narození jsi na vozíku. Brání ti to nějakým způsobem v možnosti pracovat?
Dříve jsem si myslela, že ano. Určitě mám omezenější možnosti než zdravý člověk. Snažila jsem se najít si brigádu, kterou bych mohla vykonávat z domova – bez úspěchu. Měla jsem strach a pochybnosti sama o sobě. Nebylo to příjemné. Člověku přišly na mysl negativní myšlenky typu. Nic neumím. V práci budu akorát přítěží.
Během studia jsi měla možnost absolvovat praxe v sociálním podniku. Můžeš se podělit o své zkušenosti?
Svou praxi jsem trávila na středisku marketingu. Činnost byla různorodá, převážně se jednalo o práci s texty. Připravovala jsem otázky k plánovaným rozhovorům, ale zkusila jsem si také přepis z audio do textové podoby. Dozvěděla jsem se, jakými procesy samotný rozhovor projde, než je publikován veřejnosti. Pracovala jsem také se sociálními sítěmi, zejména Twitterem, do kalendáře akcí jsem vyhledávala termíny, zkusila jsem si reportáž a vymýšlela originální texty. Bylo toho opravdu mnoho, vše mě bavilo a naučila jsem se spoustu nových věcí.
„Díky praxi v sociálním podniku jsem klidnější a vnímám své možnosti pozitivněji.“
Jak vnímáš své možnosti uplatnit se na trhu práce?
Nebudu lhát. Stále u mě převyšuje strach, že se neuplatním. Nicméně, právě díky praxi v sociálním podniku jsem klidnější a vnímám vše pozitivněji.
„Praxe mi pomohla, co se týká mého sebevědomí.“
Spatřuješ v praxích nějakou přidanou hodnotu?
Ano, zkušenosti. Ty jsou k nezaplacení. Praxe mi pomohla, co se týká mého sebevědomí. Nemyslím si o sobě nic přehnaného, ale nemohu v tuto chvíli tvrdit, že jsem v psaní úplně nejhorší.
Sama ses přesvědčila, že když člověk chce, tak to jde. Je právě tato skutečnost tvým hnacím motorem? Máš větší chuť se učit a rozvíjet?
Bezpochyby. Veškerá práce týkající se psaní je zajímavá. Každá rada je velice cenná a vážím si ji. Už jen fakt, že mě tato činnost baví, mě žene dál. Během praxe byl celkově od všech zaměstnanců skvělý přístup, mám nadšenější postoj. Tudíž se chci v této oblasti dále rozvíjet.
Důležitá je samozřejmě socializace a začlenění. Jakou zkušenost máš ze samotné praxe?
Poznala jsem nové a báječné lidi, popřípadě jsem utužila vztahy s těmi, které už jsem znala. I díky tomu jsem se každý den na praxi těšila. Věděla jsem, že lidé na středisku marketingu, kde jsem byla, mi chtějí pomoc, něco mě naučit. Nebyla jsem pro ně přítěží (aspoň jsem to tak vnímala) a brali mě jako kolegyni. Tím ovšem neříkám, že jinde to tak není. I mimo oddělení, v celém podniku byli lidé ochotní, milí a dobře se s nimi mluvilo. Do podniku jsem jezdila s úsměvem na tváři. Jednoduše příjemný pocit přijetí.
Máš nějaké specifické potřeby, které budou pro tvou činnost nutností?
Jak si může každý všimnout, v první řadě je to vozík. Určitě je pro mě nutností bezbariérové prostředí. Dále samozřejmě počítač, ten je v dnešní době pomůckou většiny lidí. A jinak, když potřebuji s něčím pomoci, požádám si někoho, kdo je zrovna nejblíž.
Dokázala bys díky svým získaným praktickým zkušenostem motivovat i své kamarády?
Upřímně, vždy jsem chtěla mít větší vliv hlavně, co se podpory a motivace týká. Nikdy mi to ovšem moc nešlo. Jelikož si nepřipadám, jako inspirující člověk, tak bych byla nadšená, kdyby právě tento rozhovor změnil něčí názor a postoj. Jinými slovy, získají ujištění.
„Pokud na sobě budu postupně pracovat, bude mi všechno, co v životě chci, hrát do karet.“
Každý z nás má žebříček hodnot a priorit. Změnily se ty tvé po absolvování praxí a téměř dokončeném studiu?
Bude to znít zvláštně, ale prioritou jsem se pro sebe stala já sama. Přesněji postoj k životu, nahlížení sama na sebe. Na tom chci pracovat asi ze všeho nejvíce. Vím, že pokud toto budu postupně vylepšovat, bude mi všechno, co v životě chci, hrát do karet. Mám-li to vzít z toho klasického pohledu, momentální prioritou je dokončit studium, jak jsem již zmiňovala.
Vyzkoušela sis během praxí pozici textaře, redaktora. Dovedeš si představit, že by ses právě tímto směrem do budoucna realizovala?
Ano, dokážu si to představit, protože psaní vnímám jako skvělou činnost. Pro mě, jako uživatele vozíku, mohu-li to takto říci, je to ideální práce. Těším se na budoucí příležitosti.
