Mají žáci možnost poměřit své zkušenosti s jinými školami?
Mají, formou veletrhů, jako je tomu u fiktivních firem. Aktuálně se chystáme na krajský veletrh do Hradce Králové, který proběhne v prosinci. Na tomto veletrhu mohou soutěžit v jednotlivých kategoriích, ale nejedná se o žádná postupová kola.
Proč postupová kola?
V rámci JA má každá firma možnost postoupit na hlavní soutěž, kterou JA pořádá v Praze začátkem dubna v Obchodním domě Harfa. Žáci mají k dispozici celý suterén centra, kde prezentují a prodávají své produkty i běžným návštěvníkům, kteří přijdou za účelem nákupů. Součástí tohoto veletrhu je také prezentace, která je veřejně dostupná. Prezentaci mají žáci připravenou v elektronické podobě a doplněnou ústním projevem. Po samotné prezentaci odpovídají na otázky porotě. Veletrh trvá zhruba šest hodin.
„Celkový vítěz veletrhu, tedy firma, jede na mezinárodní přehlídku veletrhů do zahraničí.“
Jak tento veletrh probíhá?
V průběhu mezi jednotlivými stánky, kromě běžných návštěvníků chodí také porotci, kteří dělají zákazníky. Ti zjišťují, jak umí být žáci komunikativní, jak umí své výrobky prodat a ptají se na určité věci, které se během jejich činnosti neprojeví přímo. Samotných částí, respektive soutěží je na tomto veletrhu deset. Dokonce je i soutěž o nejlepšího učitele JA firmy. Na závěr se vyhlašují jednotlivé soutěžní kategorie a umístění firem. Tyto již zmíněné soutěže jsou za odměnu. Celkový vítěz veletrhu, tedy firma, jede na mezinárodní přehlídku veletrhů do zahraničí. V letošním roce se uskutečnila ve Francii.
„Soutěže v rámci JA se konají po celém světě.“
Kde všude se JA prezentuje, jedná se o určitou oblast?
Vzhledem k tomu, že JA je světová organizace s pobočkami v jednotlivých státech, konají se soutěže po celém světě.
Vytváříte nějaké podpůrné aktivity k samotné činnosti?
Vedle vlastní výuky, která jim samozřejmě pomáhá, zejména v ekonomických předmětech máme určité možnosti. Ergotep, družstvo invalidů v Proseči nám nabídl vzdělávání již v reálně fungující firmě, která se zabývá integračním sociálním podnikáním, ale také vzděláváním v oblasti integračního sociálního podnikání.
Jak tato spolupráce probíhá?
Naposledy byli žáci na dvoudenním školení. Nacvičovali různé činnosti a sami tuto možnost uvítali. Dokonce sami říkali, že pro ně tato možnost byla více než jen výuka.
Plánujete něco dalšího v tomto ohledu?
Ano. Od nového školního roku plánujeme víkendovou akci, kdy jsme požádali o spolupráci jednu nejmenovanou slečnu. Ta pracuje v reklamní agentuře zaměřené právě na spotřební zboží. Naše žáky proškolí v zákonitostech reklamy, především jak by měla vypadat, co zákazníka osloví či neosloví, jelikož v tomto ohledu má mnoho zkušeností. Několik let se totiž v oboru reklamy pohybuje a má úspěch.
„Zakladatelem byl Tomáš Baťa.“
Kdo je zakladatelem JA?
JA jsou firmy po celém světě. Zakladatelem byl Tomáš Baťa, když pobýval v Americe. Cítil určitou potřebu. Aby byli lidé dobrými podnikateli, je zapotřebí začít již u studentů. JA tedy funguje po celém světě, má své dceřiné společnosti a rodina pana Tomáše Bati je dodnes ve vedení organizace.
Je to v podstatě organizace vzdělávací s cílem vzdělávání a pomoci budoucím podnikatelům. Navíc nefunguje za účelem vzniku vlastního zisku. Velkým přínosem JA je pro žáky vlastní jméno zakladatele Tomáše Bati. Další motivací je i fakt, že původcem a nositelem značky Baťa je Čech.
Jak je to s financováním jednotlivých výjezdů, pokud žáci někam vycestují?
Žáci si hradí pouze ubytování, někdy stravu, výjezd tedy cestovné. Je to odlišné, ale vždy mají nějaký vlastní podíl. Další stranou je například družstvo Ergotep, které žákům poskytuje možnosti praxe. Samozřejmě žáky podporuje také škola, minimálně v tom, že poskytuje žákům své pedagogické pracovníky. V neposlední řadě je to náš spolek Proškolák. Kdyby si měli žáci vše platit, trvání JA by nebylo dlouhé, proto se je zpočátku snažíme nějakým způsobem zvýhodnit a podporovat.
„Neexistuje žádná překážka, proč bychom nemohli začít.“
Nyní otázka na závěr: Kde se vůbec zrodil nápad realizovat JA na vaší škole?
Na minulé škole, kde jsem pracovala už JA firma probíhala. Vždy měli firmu žáci třetích ročníků. V rámci výuky probíhal vlastní prodej o přestávkách, jelikož si založili školní bufet. Na té škole byli tehdy učební obory pekař, cukrář a kuchař. Ti v rámci výuky připravovali výrobky pro bufet. Firma tedy byla pouze pře prodejcem, čímž jim odpadly veškeré starosti s hygienickými normami.
Žáci poskytovali své služby svým spolužákům. Tehdy jsem poprvé viděla, že takový model může fungovat. První třída, která se JA účastnila, byla shodou okolnosti má třída. Za první dva roky fungování si pod vedením paní učitelky na ekonomiku vydělali na pronájem sálu na maturitní ples. Tehdy se jednalo o částku 48 000 Kč.
Díky tomu, že jsem na vlastní oči viděla, jak tyto firmy fungují, navrhla jsem paní ředitelce zkusit něco podobného. Zpočátku se nic nedělo, rozhodla jsem se tady, že se pojedu sama přesvědčit na školení, zda je JA reálný také pro žáky zdravotně postižené. Následně přišla nová nabídka, které jsem se spolu s novou paní ředitelkou plně chopila. Zjistily jsme, že neexistuje žádná překážka, proč bychom nemohli začít. Paní ředitelka se pro tento nápad také nadchla, což bylo druhou podmínkou.
