Zastáváte více pozic, jaké?
Jsem členem správní rady, ekonomický a obchodní manažer Sdružení Neratov, z. ú.
„Naší vizí je obnova poutního místa a vesnice společně s hendikepovanými lidmi.“
Mohl byste nám Neratov jako organizaci stručně představit?
Neratov má zhruba 250 zaměstnanců, z toho 200 s nějakým hendikepem, a to od fyzických, psychických až třeba po finanční. Máme velikou různorodost. Neratov je součástí obce Bartošovice v Orlických horách, na což se zapomíná. Dále působíme také v Žamberku a v Králíkách.
Dle mého názoru jsme unikátní v tom, že od počátku vzniku držíme směr, kterým jsme se vydali, daří se nám to. Sdružení Neratov vzniklo v roce 1992. Vážím si, v jakých podmínkách jsme byli schopni přetrvat, ať už krizích vnitřních či venkovních, vztahových, ale v neposlední řadě také finančních.
Lidé, kteří zde začínali, páter Josef Suchár, paní Jana Němcová, paní Marie Malíková, to je jádro, které stále pokračuje. Jsme v bodu, kdy končí jedna fáze generace a začíná další. Po nás to tu potáhnou jiní.
Změnilo se něco zásadního od počátku?
Změnil se snad jen Neratov samotný. Jsme vlastně servis pro poutníky, které poutní místo potřebuje. Proto zde postupně vznikla jídelna, prádelna, obchod, hospoda, ubytování, zahradnictví a pivovar. Všechny činnosti mají sloužit k tomu, aby se poutník cítil dobře, a my jsme mu mohli nabídnout službu.
Koneckonců Chráněné dílny Kopeček v Bartošovicích vyrábí památeční předměty, jako například keramiku či proutěné výrobky. Máme také tkalcovnu a šicí dílnu. Zaměřujeme se také na činnost průmyslovou, tedy montážní práce, ale i jednoduché kompletace. Pracujeme pro firmy OEZ Králíky a Assa Abbloy Rychnov nad Kněžnou, kterým poskytujeme naši práci formou náhradního plnění.
„Je zbytečné, aby nám odcházeli lidé, na kterých nám záleží. Jsme rádi za ty, kteří u nás pracují.“
Jak s lidmi pracujete?
Pro organizace našeho typu je úkolem lidi získat, udržet si je a motivovat. Personální práce, ale i činnost vedoucích je o to více náročná. Na druhou stranu je dobrá zpětná vazba, rychle se totiž ví, zda jsme s dotyčným pracovali dobře. Lidé vám to dají najevo buď přímo, nebo nepřímo, čímž mám na mysli fluktuaci, popřípadě podání výpovědi.
Dříve jsme personalistku neměli. Co se týká personální činnosti na jednotlivých pracovištích, věnujeme se našim zaměstnancům, a to v motivování jich samotných. Pracujeme s každým podle individuálního plánu, jak je třeba. Za poslední dobu se spousta věcí posunula hodně dopředu. Lidé mají více možností, o to větší je potřeba se na to soustředit, vzdělávat je, posouvat a pracovat s nimi. Je zbytečné, aby nám odcházeli lidé, na kterých nám záleží. Jsme rádi za ty, kteří u nás pracují.
„Nedělejme rozdíly, pokud spolupracujeme.“
Neratov a integrace? Co byste nám mohl říci k tomuto tématu?
V roce 1992, kdy Sdružení Neratov vzniklo, termín integrace neexistoval. My jsme však v naší vizi toto měli namyšlené. Není samotným unikátem, že fungujeme od roku 1992 a plníme naše vize. Unikát je především v tom fungování nikoli pro postižené, ale s postiženými. Co může být větší integrace? Pro všechny tyto skupiny Neratov vznikl. Myšlenkou Neratova je, abychom pracovali dohromady. Nedělejme rozdíly, pokud spolupracujeme.
Poskytujete vašim zaměstnancům ubytování?
Ano. Máme i zaměstnance ze vzdálenějšího okolí. Například, co se týká hospody, podle směn umožňujeme našim zaměstnancům i ubytování. Někteří jedinci chtějí svůj život změnit od základu, proto u nás také bydlí.
Bojujeme však s minimálními ubytovacími kapacitami. Zájem je, ale z těchto důvodů musíme lidi i odmítat. V současnosti již připravujeme další objekty, kde by mohlo vzniknout ubytování. Vidíme v tomto ohledu velkou šanci, zejména pro personální obsazení. Fungujeme vlastně sedm dní v týdnu, díky turistům je potřeba činnost obslužná, prováděcí, ale i společenská.
Chráněné bydlení tedy slouží i pro vaše zaměstnance?
Všichni uživatelé chráněného bydlení jsou naši zaměstnanci. Máme princip, kdo u nás pobývá, měl by také pracovat. Třeba 2 hodiny denně. Je to zároveň i součást terapie.
Jste velkým subjektem v neziskové sféře, jak je možné, že jeden spolek řeší tolik činností?
Vzhledem k legislativě jsme byli nuceni se transformovat ze sdružení na spolek. Jako spolek máme strukturu podobnou té podnikatelské. Jednotliví vedoucí mají svou odpovědnost, pravomoci a pracují se svými podřízenými. Všechny naše činnosti máme registrované pod jedno IČO. Fungujeme již 27 let, myslím si, že fungujeme dobře.
Jak k osidlování regionu zvládáte výzvy v řízení ekonomických celků?
Především bych odkázal na naši původní vizi. Rozšířili jsme se do více oblastí, ačkoli v Neratově ty možnosti takové nejsou, i vzhledem k tomu, že jsme na hranicích s Polskem. Pomyslnou polovinu našeho území nám tvoří právě Polsko. Abychom mohli dělat servisní služby a osidlovat tuto oblast, rozhodli jsme se rozšířit i do Žamberka nebo Králík.
„Dělejme práci tak, abychom se pokud možno uživili sami.“
Vaše zaměření je velice rozsáhlé. Co je důvodem?
O různorodost u nás není nouze, ale je to především proto, abychom rozkládali rizika. Pokud budeme dělat jenom kompletační práce, nemáme jistotu, že budeme fungovat stále. Naši zaměstnanci pracují i v kuchyni, prádelně, úklidových službách, obchodu, hospodě, zahradnictví, občerstvení, údržbě a řemeslných dílnách. Vzájemně se tyto subjekty podporují a je důležité, že se na jednotlivých střediscích najdou lidé, kteří na sebe vzali pravomoci a zároveň i odpovědnost. Zářným příkladem různorodých činností jsou Dílny Kopeček pod vedením paní Romany Bukáčkové.
