Co musí udělat člověk, který by se chtěl stát vaším peer mentorem?
Kdokoliv, kdo má poškození míchy, a je na vozíku, tak se peer mentorem stát může. Musí se přihlásit do výběrového řízení v době, kdy je vyhlášeno, pak prochází naším vzděláváním a po absolvování vzdělávání přichází ještě jeden, finální výběr.
„Peer mentoři jsou osvědčení lidé se zkušenostmi.“
Takže to jsou opravdu osvědčení lidé.
Jsou to osvědčení lidé a je nutné je doslova „prohnat“ takovým náročným vzděláváním a drsným výběrem z toho důvodu, že oni se s klienty setkávají v nesmírně citlivé situaci a je opravdu potřeba, aby si byli naprosto jistí sami sebou. Svojí motivací, svým vlastním životním příběhem. Aby si do toho nějak neprojektovali sami sebe, aby měli osobnostní předpoklady, komunikační schopnosti a další nutné vlastnosti pro tuto práci. Potřebují také širokou škálu odborných znalostí.
„Služba je cílená i na rodinné příslušníky, blízké či pečující osoby.“
Podporuje peer mentor pouze jednotlivce, nebo třeba i celou rodinu?
To jsem ráda, že se ptáte, protože služba je právě cílená i na rodinné příslušníky nebo blízké, pečující, ať už formálně či neformálně, nebo zkrátka jen přátele. Ti všichni mohou získat podporu peer mentora.
Jak dlouho může člověk po úrazu využívat služeb peer mentora?
Není to nijak omezené z důvodu, že je to velmi individuální. Záleží mimo jiné na míře postižení, třeba tetraplegici potřebují na adaptaci delší čas a celkově větší podporu. Ale roli hraje mnoho dalších proměnných, osobnost vozíčkáře, jeho rodinné zázemí a tak dále. Součástí školení je i trénink dovednosti rozpoznat, kdy je spolupráce ještě efektivní a užitečná a kdy nastal správný čas toho člověka nechat jít samostatně.
Mohla byste ještě trochu specifikovat to náročné vzdělávání?
Základním prvkem vzdělávání je sebezkušenostní část, kterou vede zkušený psycholog. Kandidáti na peer mentory pracují s poznáním sebe sama, svých motivací a tak dále. Já osobně to považuji za nejnáročnější část. Na tu sebezkušenostní část navazuje část komunikační, kdy se učí, jak navazovat kontakt, řešit krizové situace, naslouchat a tak dále. Psycholog vyhodnocoval jejich reakce, i na videu a tak podobně. Další částí jsou samozřejmě odborné záležitosti. Zdeňka Faltýnková, naše spinální specialistka, přednáší o tom, jak funguje tělo po poškození míchy, proč je naprosto zásadní dbát o správný sed, jaké existují kompenzační pomůcky, ukazuje tréninky přesunu. Součástí vzdělávání jsou i základy ze sociálně-právní oblasti, aby měli základní přehled o tom, jaké všechny podpory, dávky, invalidní důchod, příspěvek na péči ten člověk může získat, kde si o to požádat a co je k tomu potřeba.
Takže peeři pomáhají psychicky i prakticky?
Ano.
Spolupracujete v tomto ohledu ještě s nějakými organizacemi, případně třeba s psychologem?
Jak jsme o tom mluvili, s psychologem spolupracujeme, a to trvale. Peeři v tom zkrátka „nejsou sami“, neustále mají za zády tři odborné garanty, psychologa, sociální pracovnici a spinální specialistku.
Takže i peer mentor může využít podpory.
Kdykoliv se u klienta potká se situací, že ten problém je hlubší, je to potřeba řešit více odborně, může s garanty kdykoliv konzultovat nebo jim klienta předat. V takovém případě pak pracují s klientem společně. Peeři mají také pravidelně supervize.
Jak se klient o službě peer mentoringu dozví?
Měly by to být a snad i jsou právě spinální jednotky, rehabilitační ústavy, se kterými spolupracujeme. Také spolupracujeme s Centrem Paraple, Paracentrem Fenix a dalšími zařízeními. Do některých naši peeři i pravidelně jezdí, dělají s novými vozíčkáři setkání, a jen na nich pak je, jestli se jim tato služba zalíbí. Způsoby, jakými se o nás peeři dozvědí, chceme ale rozšiřovat. Peery je také možné oslovit přímo, kontakty jsou na webu CZEPA www.czepa.cz.
