Získat mohou příspěvky od státu na mzdy a náklady. Ve firmách s víc než 25 zaměstnanci pak mají postižení tvořit nejméně čtyři procenta pracovníků. Pokud to podnik či instituce neplní, měly by buď zaplatit za každého nepřijatého hendikepovaného státu stanovenou částku, nebo mít takzvané náhradní plnění a odebírat výrobky chráněných dílen. Podle webového adresáře funguje nyní v Česku 210 sociálních podniků s celkem 367 provozovnami.
„Vidíme, jak rostou finanční prostředky na podporu zaměstnávání, ale zároveň máme zprávy z terénu, že ne vždy podpora naplňuje účel k vytváření dobrých, dlouhodobých podmínek pro zaměstnávání a další práci se znevýhodněnými lidmi, diskutabilní je i náhradní plnění,“ uvedl ministr pro ČTK.
Ministerstvo by novou normu mělo zveřejnit v listopadu. Resorty a instituce by k ní pak mohly dávat připomínky. Po jejich prosincovém vypořádání by předlohu dostali na přelomu roku vládní legislativci, upřesnil šéf oddělení koncepce sociální integrace ministerstva práce Ondřej Závodský pro ČTK. Podle něj by zákon měl upravit pravidla fungování dvou druhů podniků. V jednom by se po určitou dobu lidé se znevýhodněním připravovali dočasně na návrat na běžný trh práce. Druhý by nabídl lidem s vážnějším omezením stabilní uplatnění.